|
|
Pokusy o regulaci pěstování koky v Peru a Bolívii
Kšírová, Kristýna ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu regulace kultivace koky na území států Peru a Bolívie. Hlavním cílem je odpovědět na otázku, v jakých aspektech se politiky daných států liší, a zda lze jeden z modelů označit za efektivnější. Autorka v úvodu práce představuje základní milníky protidrogové politiky na celosvětové scéně, pokračuje představením koky coby rostliny tradičně užívané původními obyvateli a zároveň substance, která byla OSN klasifikována jako omamná látka. Postupně jsou srovnány politiky obou států, a to na základě dat UNODC o vývoji počtu kokových polí, charakteristiky oblastí, kde je koka pěstována a postavení odborových organizací v obou státech. V neposlední řadě je porovnán také historický vývoj v oblasti protidrogové politiky Peru a Bolívie. Výsledky značí, že se dané státy liší ve všech zkoumaných oblastech poměrně markantně. Autorka dochází k závěru, že za efektivnější protidrogovou politiku lze označit bolivijský model tzv. sociální kontroly.
|
|
|
Bezpečnostní situace v Kolumbii v kontextu obchodu s drogami a její dopad na vztahy v regionu
Kačírek, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Práce se věnuje obchodu s drogami v Kolumbii, zemi s největší produkcí drog na světě. Je zaměřena především na období drogových kartelů, které měly významný vliv na bezpečnostní situaci v zemi. Nejprve dochází k vysvětlení příčiny vzniku kolumbijského konfliktu, následně je představen kartel z Medellínu a kartel z Cali. Po jejich pádu převzal roli na kratší dobu kartel Norte del Valle, který se však na drogové scéně neuchytil takovým způsobem. Po zániku dvou významných kartelů dochází k období roztříštěnosti drogové scény. Práce se též krátce věnuje situaci v současnosti. V celém konfliktu hrají nezanedbatelnou roli také guerillové skupiny, kterým je věnována jedna kapitola. Samostatná kapitola je pak vyhrazena pro reflexi role USA v celém konfliktu, představení jeho úlohy v první polovině 20. století a následně je dán prostor k uvedení Plan Colombia. Poslední kapitolu práce tvoří vztah se státy v regionu v klíčovém období z pohledu obchodu s drogami, jedná se o Peru a Bolívii a vzhledem k významu v drogovém kšeftování je prostor věnován také Mexiku. V závěru práce je na základě teorie státu Roberta Rotberga zhodnoceno jakým státem Kolumbie byla ve druhé polovině 20. století.
|
|
|
Stanovení prvkového složení drog neutronovou aktivační analýzou pro zjišťování jejich původu - studie proveditelnosti
Kučera, Jan ; Kameník, Jan ; Sabol, J. ; Šesták, B. ; Kolář, P. ; Roman, M.
Analyzovali jsme pět vzorků heroinu a pět vzorků kokainu zachycených na území České republiky metodou instrumentální neutronové aktivační analýzy (INAA). Alespoň v jednom z analyzovaných vzorků heroinu jsme stanovili 16 stopových prvků, ve vzorcích kokainu se jednalo o 9 stopových prvků. Pozoruhodné rozdíly až v rozmezí několika řádů, jsme zjistili v obsazích prvků Na, Cl, Cr, Zn a Br, zejména ve vzorcích heroinu. Přesnost výsledků INAA jsme prokázali simultánní analýzou certifikovaného referenčního materiálu NIST SRM 1547 Peach Leaves. Výsledky stanovení stopových prvků v heroinu jsme porovnali s výsledky zahraničních autorů. Dosažené výsledky ukazují na vysoký potenciál metody INAA pro prvkovou charakterizaci drog za účelem zjištění jejich původu, způsobu výroby a čištění či způsobu ředění pro konečné uživatele. Pokládáme za účelné pokračovat v analýzách většího množství vzorků s konečným cílem vytvoření databáze prvkového složení vzorků zkonfiskovaných na území ČR, která by později mohla být rozšířena ve spolupráci se zahraničními protidrogovými a policejními orgány v mezinárodním měřítku.
|
|
|
Bezpečnostní situace v Kolumbii v kontextu obchodu s drogami a její dopad na vztahy v regionu
Kačírek, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Práce se věnuje obchodu s drogami v Kolumbii, zemi s největší produkcí drog na světě. Je zaměřena především na období drogových kartelů, které měly významný vliv na bezpečnostní situaci v zemi. Nejprve dochází k vysvětlení příčiny vzniku kolumbijského konfliktu, následně je představen kartel z Medellínu a kartel z Cali. Po jejich pádu převzal roli na kratší dobu kartel Norte del Valle, který se však na drogové scéně neuchytil takovým způsobem. Po zániku dvou významných kartelů dochází k období roztříštěnosti drogové scény. Práce se též krátce věnuje situaci v současnosti. V celém konfliktu hrají nezanedbatelnou roli také guerillové skupiny, kterým je věnována jedna kapitola. Samostatná kapitola je pak vyhrazena pro reflexi role USA v celém konfliktu, představení jeho úlohy v první polovině 20. století a následně je dán prostor k uvedení Plan Colombia. Poslední kapitolu práce tvoří vztah se státy v regionu v klíčovém období z pohledu obchodu s drogami, jedná se o Peru a Bolívii a vzhledem k významu v drogovém kšeftování je prostor věnován také Mexiku. V závěru práce je na základě teorie státu Roberta Rotberga zhodnoceno jakým státem Kolumbie byla ve druhé polovině 20. století.
|
host ::
RSS.